|
|
Democratic Peace in Theory and Practice
Olejníková, Lenka Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Demokratický mír v teorii a praxi" usiluje o to, představit Teorii demokratického míru jako teorii mezinárodních vztahů s praktickým významem pro současnou politickou praxi. Teorie demokratického míru bude nejprve analyzována jako součást širší liberální tradice v oboru Teorie mezinárodních vztahů. Následovat bude výzkum, jakou má Teorie Demokratického míru přesnou souvislost s používanými nástroji mezinárodní politiky. Hlavním cílem práce je komplexní analýza povahy Teorie Demokratického míru s důrazem na její potenciální vliv na běžnou politickou praxi mezinárodních vztahů.
|
|
|
US War reporting: American media evolution through a comparative analysis of the depiction of Middle Eastern women
Mlatečková, Marie ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato práce se zabývá vyobrazením arabských žen v amerických masových médiích (the New York Times, the Washington Post a the Wall Street Journal) a nachází Orientalismus jako stále přítomný a převažující koncept v takovémto typu reportování. Tato práce používá válku v Iráku a v Sýrii jakožto příklady k analýze a zkoumání vývoje způsobu, jak jsou tyto ženy v amerických médiích zobrazovány. Výsledky studie je, že se změnilo velmi málo, spíše nic, co se reportování o arabských ženách ve válce Iráku a v Sýrii týče. K podpoření tohoto zjištění byly použity následující rámce: Orientalismu, post-koloniální feminismus a peace journalism (v doslovném překladu mírový žurnalismus). Diplomová práce přezkoumává existující literaturu týkající se tématu, zahrnuje kapitolu o masových médiích s jejich definicí a konkrétními příklady z amerického kontextu. Dále se zaměřuje na Blízkovýchodní kontext v souvislosti s genderem a postavením žen, stejně se zaměřuje na kontext obou výše zmíněných konfliktů. Na závěr následuje hloubková analýza reprezentativního vzorku ze tří výše zmíněných médií a jejich článků z prvního roku obou konfliktů. Získaná data jsou potom prezentována a diskutována.
|
|
|
Turkish Political and Military Involvement in Iraq and Syria
Ulusoy, Teoman ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Türkiye je pozoruhodná regionální mocnost na Blízkém východě. Od roku 2010 začala využívat své schopnosti tvrdé síly k prosazování svých zájmů v zahraničí prostřednictvím angažovanosti v Iráku, Sýrii, Libyi a Somálsku. Ale Irák a Sýrie mají pro Ankaru zvláštní význam ve srovnání s ostatními scénami, kterých se účastní. Hlavní motivací politiky Ankary v Iráku a Sýrii je boj proti přítomnosti PKK v těchto dvou zemích, protože tato skupina představuje významnou hrozbu pro tureckou územní celistvost. V tomto ohledu má Türkiyeova angažovanost v Iráku a Sýrii hlubší důvody a je intenzivnější. Přesto události, jako byla invaze do Iráku v roce 2003 a vypuknutí syrské občanské války v roce 2011, oba destabilizovaly. Tato destabilizace posílila PKK a umožnila Íránu zvýšit svůj vliv na ně. Tato práce se zabývá opatřeními, která přijalo Türkiye k zachování své národní bezpečnosti proti přítomnosti PKK v Iráku a Sýrii a také íránskou angažovanost v těchto dvou zemích po jejich destabilizaci.
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Reforma bezpečnostního sektoru se zaměřením na rozvojové státy
Petrová, Martina
Bakalářská práce Reforma bezpečnostního sektoru se zaměřením na rozvojové státy se zaobírá problematikou reformy iráckého civilního bezpečnostního sektoru v období roků 2017 – 2021. Vzhledem k složitému a nestabilnímu bezpečnostnímu prostředí, irácká vláda od roku 2017 požádala o součinnost mezinárodních partnerů v oblasti reformy. Teoretická část práce stanovuje nejproblematičtější oblasti civilního sektoru, které jsou hlavním zájmem činnosti mezinárodních partnerů. Práce má za cíl analyzovat působení a vliv konkrétních mezinárodních aktérů - OSN, NATO, Evropská unie a výsledky nimi implementovaných misí a programů.
|
|
|
Mediální obraz Války v zálivu ve vybraném dobovém tisku
Štěpánek, Jan ; Horký, Petr (vedoucí práce) ; Chrenčík, Roman (oponent)
Práce se bude zabývat válečným konfliktem v Perském zálivu z roku 1991, důvodem vzniku této série událostí, způsobenými následky, a především průběhem tohoto souboje mocností z hlediska mediálního prostředí. Jádrem práce bude analýza domácího a zahraničního tisku z dob konfliktu. Tato analýza bude zároveň srovnávat změnu přístupu médií a také přístupu armády k médiím. Tento přístup bude srovnán s předchozími konflikty, mezi které patří například válka ve Vietnamu a dojde k objasnění možných změn, ke kterým v průběhu času došlo. Cílem práce bude čtenáři přiblížit konflikt jako takový, představit mu komplexní pohled na vybraný dobový tisk se zaměřením na České a Americké zdroje. Analyzována budou periodika Rudé právo a The Washington Post z období 17. ledna 1991 - 28. února 1991.
|
|
|
Průběh demografického přechodu a možné využití demografické dividendy ve vybraných zemích MENA regionu
Vávrů, Tereza ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Průběh demografického přechodu a možné využití demografické dividendy ve vybraných zemích MENA regionu Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnotit průběh demografické revoluce v regionu MENA, především ve dvou vybraných zemích - Íránu a Iráku. Průběh demografické revoluce je zhodnocen na základě analýzy plodnosti a úmrtnosti. Dalším cílem je zhodnotit možné využití demografické dividendy, která v těchto zemích může nastat. Jedná se především o zhodnocení klíčových faktorů, které mají na demografickou dividendu vliv. Nejdříve je analyzován vývoj věkové struktury, která je klíčová pro vymezení počátku i délky období demografické dividendy. Poté přichází na řadu analýza dalších faktorů, jako je zdravotní stav a vzdělání obyvatelstva a jeho zaměstnanost. Tyto faktory rozhodují o tom, zda země dokáže efektivně využít potenciálu demografické dividendy. Je tedy zřejmé, že nejen příznivá věková struktura, ale i správně směrovaná vládní politika jsou pro období demografické dividendy nezbytné. Na závěr práce jsou shrnuty poznatky analýzy, pomocí nichž určíme, v jaké fázi demografické revoluce se Írán a Irák nachází. Dále přibližně vymezíme období demografické dividendy v těchto dvou zemích a zhodnotíme, na kolik jsou schopny využít jejího potenciálu. Klíčová slova: demografická revoluce, demografická...
|
|
| |
|
|
Iraqi Kurdistan Region - the role of geopolitical agents on its future status
Simanová, Lenka ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať perspektívu získania nezávislosti Irackého Kurdistanu. S využitím normatívnych teórii secesie sa práca najskôr snaží dokázať, že požiadavky lídrov Irackého Kurdistanu na nezávislosť sú oprávnené a autonómny región skutočne spĺňa kritériá normatívnych teórii, ktoré by ho oprávňovali k secesii. Následne, v snahe zistiť perspektívu získania nezávislosti autonómnej jednotky vo vzťahu k vybraným regionálnym, ako aj svetovým politickým aktérom, je v práci aplikovaná teória americkej profesorky práva Mileny Sterio, ktorá artikuluje význam superveľmocí v procese získavania nezávislosti štátov. Teória Sterio je založená na predpoklade, že jednotka, ktorá sa snaží dosiahnuť svoju nezávislosť, ju nezíska bez súhlasu tých najsilnejších regionálnych a svetových politických aktérov. Za tým zámerom práca analyzuje postoj ôsmich najdôležitejších regionálnych a svetových veľmocí k nezávislému Irackému Kurdistanu. Práca taktiež pojednáva o povahe uznávania štátov, kde je poukázané na to, že v súčasnosti je uznanie chápané ako ad hoc politický akt, ktorý závisí na uvážení každého jedného štátu, čo v prípade Irackého Kurdistanu môže znamenať značnú prekážku. Okrem zahraničnej politiky sa práca zaoberá aj politickou situáciou v samotnom autonómnom regióne, pričom sa snaží...
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
host ::
RSS.